← zpět na články

Hlavní činnost OSVČ a odvody

Zda podnikáte jako hlavní, nebo vedlejší činnost, není formalita z přihlášky. Na tomto rozlišení stojí výše záloh na sociální i zdravotní pojištění, a to i v měsících, kdy podnikání skoro nic nevydělá. Článek vysvětluje, kdy je činnost hlavní, jaké odvody s sebou nese a jak se na ně připravit.

Hlavní činnost je výchozí stav

Zákon nehledá, jestli vás podnikání živí nebo kolik mu věnujete hodin. Postupuje opačně: činnost je hlavní vždy, pokud nesplníte některý z důvodů pro vedlejší činnost. Mezi takové důvody patří hlavně souběžné zaměstnání zakládající účast na pojištění, pobírání starobního nebo invalidního důchodu, péče o malé dítě s nárokem na rodičovský příspěvek, soustavná příprava na povolání u nezaopatřeného dítěte nebo péče o osobu závislou na pomoci jiného.

Prakticky to znamená, že živnostník, který nikde jinde nepracuje a nemá žádný z uvedených důvodů, podniká v hlavní činnosti, i když má jen pár zakázek ročně. Status se navíc posuzuje po jednotlivých měsících, takže se během roku může měnit. Rozdíly oproti druhé variantě podrobně popisuje článek o tom, jak funguje vedlejší činnost OSVČ z pohledu daní.

Jaké odvody hlavní činnost přináší

U hlavní činnosti platíte sociální pojištění, které zahrnuje důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a zdravotní pojištění. Klíčové je, že pro obě pojistná existuje minimální vyměřovací základ. Pokud je zisk nízký nebo jste ve ztrátě, odvádíte přesto alespoň minimální zálohy stanovené pro daný rok. Jejich výši každoročně zveřejňuje ČSSZ i zdravotní pojišťovny.

Nemocenské pojištění je pro OSVČ dobrovolné. Kdo se k němu nepřihlásí, nemá v případě nemoci nárok na nemocenskou. U hlavní činnosti, kde jde často o jediný příjem domácnosti, stojí za to tuto možnost zvážit.

Daň z příjmů s pojistným přímo nesouvisí, ale vychází ze stejného základu. Vyšší uplatněné výdaje snižují daň i vyměřovací základ pro pojistné, nižší výdaje naopak zvyšují obojí. Kdo zvažuje přechod mezi paušálními a skutečnými výdaji, měl by spočítat dopad na všechny tři platby současně.

Zálohy během roku a roční vyúčtování

Pojistné se platí formou měsíčních záloh a jejich výši určuje poslední podaný přehled. Po skončení roku podáte přehledy ČSSZ a zdravotní pojišťovně, kde se skutečné pojistné porovná se zaplacenými zálohami. Nedoplatek je nutné uhradit v předepsané lhůtě a o vrácení přeplatku je obvykle potřeba požádat, přičemž postup se u ČSSZ a zdravotních pojišťoven liší. Jak zálohy fungují v běžném provozu, rozebírá text o tom, jak platit sociální a zdravotní zálohy OSVČ.

V prvním roce podnikání ještě žádný přehled neexistuje, a proto se platí minimální zálohy. Skutečné pojistné se dorovná až po skončení roku, což u začínajících podnikatelů s dobrým rozjezdem znamená nečekaně vysoký nedoplatek. Rozumné je odkládat si od začátku část každé přijaté platby stranou a nepočítat s tím, že minimální záloha pokryje celý rok. Pokud se status během roku měnil, uvádí se v přehledu, ve kterých měsících byla činnost hlavní a ve kterých vedlejší, takže si tyto údaje průběžně zapisujte.

Při zahájení nebo změně hlavní činnosti postupujte takto:

1. Oznamte zahájení činnosti ČSSZ a zdravotní pojišťovně, nejjednodušeji jednotným registračním formulářem na živnostenském úřadě.
2. Uveďte, zda jde o hlavní, nebo vedlejší činnost, a změnu statusu později hlaste včas oběma institucím.
3. Ověřte si aktuální minimální zálohy pro daný rok a nastavte trvalé příkazy se správnými variabilními symboly.
4. Po podání daňového přiznání zkontrolujte, zda se po přehledech nemění výše záloh, a příkazy upravte.
5. Platby si evidujte zvlášť, aby se daly snadno doložit při vyúčtování.

Modelové situace, kdy se status mění

Grafička byla zaměstnaná a vedle práce měla živnost jako vedlejší činnost. Odchodem ze zaměstnání jí důvod pro vedlejší činnost zaniká, podnikání se stává hlavní činností a minimální zálohy začínají běžet, i když zakázek zatím nepřibylo. Pokud změnu nenahlásí, vznikne jí nedoplatek a s ním i penále.

Podnikatelka na rodičovské dovolené měla činnost vedlejší. Jakmile nárok na rodičovský příspěvek skončí a jiný důvod nenastoupí, přechází do hlavní činnosti. Student vysoké školy je ve stejné situaci po ukončení studia, a to i tehdy, když pokračuje se stejnými klienty.

Naopak truhlář, který k živnosti přijme zaměstnání s účastí na pojištění, může od příslušného měsíce přejít na vedlejší činnost. Tuto změnu musí sám oznámit, jinak se bude dál počítat s hlavní činností.

Paušální režim jako alternativa

Pro některé OSVČ s hlavní činností může být jednodušší paušální režim, kde se daň i obě pojistná platí jednou měsíční platbou a odpadá daňové přiznání i přehledy. Podmínky vstupu a hranice příjmů se ovšem mění, proto si před přihlášením ověřte aktuální pravidla u Finanční správy a spočítejte, zda se režim vyplatí.

Pokud podnikáte v hlavní činnosti, pohlídejte si hlavně dvě věci: aby se každá změna statusu hned nahlásila a aby zálohy odpovídaly poslednímu přehledu. Regionální podnikatelé mohou podklady konzultovat osobně přes účetnictví Ostrov, obecné otázky k odvodům zodpoví i účetní poradna Ucetio.cz.

Zjistit možnosti účetní spolupráce online